Nadstandardně zabezpečené e-maily používá ke své práci zhruba třetina pracovníků v médiích, standardní e-mail více než čtyři pětiny. Sociální sítě pak pravidelně k přípravě zpráv využívá asi polovina novinářů a občas zhruba čtvrtina z nich. Vyplývá to z průzkumu Digitální doba s lidskou tváří, který se v létě uskutečnil mezi 620 zaměstnanci zpravodajských médií, novinářů bylo 451. Průzkum, kterého se zúčastnilo 78 procent pracovníků soukromých médií a 22 procent zaměstnanců veřejnoprávních médií, uskutečnila katedra žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK).

„Výsledky našeho šetření potvrzují, že novináři podceňují bezpečnostní aspekty své elektronické komunikace se zdroji, byť při tvorbě žurnalistických obsahů hrají dominantní roli,“ uvedl spoluautor výzkumu Václav Moravec z katedry žurnalistiky FSV UK. Doplnil, že osobní setkání se zdroji je až pátým komunikačním kanálem za standardním e-mailem, síťovými komunikačními platformami, sociálními sítěmi a pracovním telefonem. Podle něj je za tím nepochybně časový tlak, pod níž se novináři ocitají, dodal.

Chráněné e-maily pravidelně využívá 21 procent respondentů, 15 procent většinou. Standardní e-mail používá pravidelně více než 60 procent dotázaných, k tomu zhruba pětina odpověděla, že „spíše ano“. Pro zhruba stejný podíl respondentů, tedy asi čtyři pětiny, jsou důležité komunikační platformy a sociální sítě. Pracovní telefon při přípravě mediálního obsahu používá pravidelně 61 procent novinářů a k tomu 14 procent ho používá „spíše“. Osobní setkání preferuje jasně asi polovina dotazovaných a zhruba pětina „spíše“.

Průzkum také ukázal, že téměř 85 procent respondentů souhlasí s tím, že by uživatelé měli mít právo vypnout personalizaci, tedy přizpůsobení obsahu na základě preferencí. Podle Alžběty Solarczyk Krausové z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR je překvapivé, že nejčastěji šlo o respondenty z obchodních oddělení, pro něž jde o důležitý nástroj. S tvrzením, že by lidé měli mít právo od poskytovatele personalizace získat osobní údaje, které o nich zpracovává, souhlasí přes 80 procent lidí. Stejný počet požaduje právo na vysvětlení logiky personalizace ovlivňující zobrazení obsahu.

Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že tvořit obsahy pro lidi a o lidech s různými typy postižení by mělo být odpovědností soukromých i veřejnoprávních médií. Adriana Argam z organizace Prague Media Skills však upozornila, že zhruba 30 procent tuto povinnost přisuzuje jen médiím veřejné služby. Pouze necelá pětina respondentů pak uvedla, že výstupy média, kde působí, jsou přístupné lidem se zrakovým a sluchovým postižením, doplnili autoři průzkumu.

TZ

Foto: Shutterstock