Vládní opatření a s nimi související distanční výuka změnila návyky nejen dospělých, ale i nejmladších dětí. Podle průzkumu provedeného společností Sophos používá samostatně internet 82 % českých dětí již od věku 6 let, přičemž míra využívání stoupá s věkem na 94 % dětí ve věku 10 let. Polovina dětí začala vlivem pandemie využívat internet častěji než dříve a režim distanční výuky upozornil na výzvy v oblasti bezpečnosti dětí na internetu a správného používání elektronických zařízení. Pouze 24 % českých rodičů vnímá riziko ohrožení dětí kybernetickými hrozbami jako vysoké, stejná skupina rodičů (23 %) jej vnímá jako nízké. Tři čtvrtiny rodičů se domnívají, že se jejich dítě doposud s žádnou hrozbou na internetu nesetkalo, ovšem nezanedbatelná část rodičů (pohybuje se mezi 10-20 % a stoupá s věkem dětí) však přiznává, že o tom nemá přehled. Pouze 44 % českých rodičů používá bezpečnostní software nebo jinou formu ochrany na zařízeních, které používají jejich děti k přístupu na internet.
Děti jsou během pandemie častěji online
Pouze 5 % nejmladších dětí (1. st. ZŠ) v České republice používá internet méně často než před pandemií, 52 % českých dětí pak používá vlivem distanční výuky a omezení jiných off-line aktivit internet častěji. V porovnání například s Polskem, kde je většina dětí (67 %) online častěji, je v České republice tento ukazatel výrazně nižší. Nárůst míry využívání internetu strmě stoupá s věkem dětí (na 77 % u dětí ve věku 10 let), jsou zde však i další vlivy – vyšší nárůst je u dětí z větších měst a také u dětí rodičů s vyšším vzděláním.
I když elektronická média poskytují mimořádné příležitosti pro lidský rozvoj, přinášejí také rizika. Oborné pediatrické posudky uvádějí, že expozice času na obrazovce (celkem TV, počítač, konzole, telefon) u dětí ve věku 5–8 let by měla být maximálně 1–2 hodiny denně a s obsahem přizpůsobeným kognitivním schopnostem dítěte. Četné studie účinků neomezeného a nekontrolovaného kontaktu s médii ukazují mnoho nepříznivých důsledků pro vývoj dítěte, jako jsou poruchy spánku a pozornosti, hyperaktivita, poruchy chování.
Matky se zajímají více než otcové
Rodiče si bezpečnostní rizika spojená s využíváním internetu u svých dětí uvědomují. 24 % českých rodičů je hodnotí jako velmi vysoké, dalších více než 27 % pak jako vysoké. České matky vnímají velmi vysokou míru rizika na internetu pro své děti dvakrát více než otcové. Jako nejčastější označují rodiče za rizikové pro své děti nevhodný obsah jako např. pornografii (84 %), nevhodné kontakty zejména na sociálních sítích (76 %), falešné programy a aplikace (69 %) a nenávistné útoky či kyberšikanu (66 %). 9 % českých rodičů potvrzuje reálnou zkušenost s kybernetickou hrozbou u svých dětí, jako nejčastější typy hrozeb uvádí podezřelé kontakty, krádeže hesel či nevhodný (násilný) obsah videí.
Ochrana stále není dostatečná
Pouze 44 % českých rodičů používá bezpečnostní software nebo jinou formu ochrany na zařízeních, které využívají jejich děti k přístupu na internet. Stejné procento rodičů pak instalaci zvažuje. I přes to, že čísla to nejsou vysoká, v porovnání například s Polskem (18 %) nebo Maďarskem (41 %) si stojíme lépe.
Ve srovnání s okolními zeměmi patří čeští rodiče mezi uvědomělé i v otázce zodpovědnosti za vzdělávání dětí v oblasti bezpečnosti na internetu. Více než polovina z nich své děti o internetových rizicích poučila sama doma. S věkem dětí je patrný výrazný nárůst (z necelých 50 % u 6letých až na více než 80 % u 10letých). Zodpovědnost pouze škole připisuje jen 8 % českých rodičů (ve shodě s polskými, a 5 % maďarských rodičů). Že by měly škola a rodiče vzdělávat děti stejným dílem si myslí 68 % českých rodičů (58 % Poláků, 88 % Maďarů).
„Fakt, že internet samostatně používá 82 % českých dětí již od věku 6 let, přičemž míra využívání stoupá s věkem na 94 % dětí ve věku 10 let, staví školu před nutnost ještě více vzdělávat jak žáky, tak rodiče v oblasti kyberbezpečnosti a rovnováhy mezi prací v digitálním a reálném světě. Zejména je důležité zaměřit stávající preventivní programy na ještě nižší věkovou kategorii než dosud, a ještě těsněji spolupracovat s rodiči našich žáků,“ upozorňuje PaedDr. Zuzana Majstrová, ředitelka FZŠ prof. O. Chlupa v Praze 13.
O průzkumu
Studie byla provedena v prosinci 2020 mezi rodiči dětí 1. – 3. tříd základních škol souběžně v České republice, Polsku a Maďarsku na vzorku o velikosti 330 respondentů v každé zemi. V České republice byl sběr dat realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos metodou CASI (online dotazování).
